Profil

Před mnoha a mnoha lety jsem poprvé uslyšel cvaknutí závěrky fotoaparátu. A tak začala moje fotografická éra. Ten první aparát byla Smena za necelých 300,- tehdejších Kčs. Dále následovala německá Beiretka. Na vypůjčeném zvětšováku jsem tvořil první fotografie. Nejlépe šly na odbyt reprofota televizních přenosů formule 1. Ofotografovaná televizní obrazovka s typickým televizním rastrem byly něco co ze mne v očích spolužáků udělalo "pana fotografa". Čas letěl, aparáty zatlačily do nenávratna jiné zájmy .

K focení jsem se opět dostal až po mnoha letech jako fotodokumentátor jednoho okresního muzea. Najednou jsem měl k dispozici nevídanou techniku. Pentacon SIX TL, Zenit TTL, Praktica BC 1, Ricoh, Hasselblad a hromadu příslušenství. Také jsem musel proniknout do tajů barevné fotografie, zpracování diapozitivů, reprofotografie, velkoformátové fotografie. Nádherná léta.

Ale nic netrvá věčně, život šel dál a já také. Po dalších letech a kompaktech Kodak a Samsung jsem si pořídil první své zrcadlo. Pentax MZ 50. Mimochodem na svoji dobu dobrý aparát. Ale to už na dveře klepala amatérská digitální technika. Můj první digitální kousek byl Olympus Camedia C-160. Vydržel hodně, rozhodně víc než Canon A 70, který jsem si pořídil po něm. Všechny recenze ho v té době vychvalovaly, ale větší křáp jsem neměl. Čip mu odešel do věčných lovišť dva měsíce po záruce. Další byl opět Olympus SP 500. Ten vydržel i několik pádů na zem. Logicky následovala první digitální zrcadlovka. S vědomím výhod i nevýhod formátu 4/3 to byl opět Olympus. E 410, následoval E 600. Skla používám Zuika a Sigmu.

Olympus ZUIKO 14-54 mm, Olympus ZUIKO 40-150 mm, Olympus ZUIKO 50-200 mm, Sigma 105 mm makro

Protože se mi čím dál míň chtělo tahat těžká skla, pořídil jsem si malý systémový kompakt Olympus Stylus 1. A když jsem narazil na jeho technologické limity tak jsem celou výbavu 4/3 zrcadlovek prodal a přešel na bezzrcátka. Pochopitelně zase Olympus, který mě nikdy nezklamal. Takže v součsnosti jsem fotopark rozšířil o tělo OM-D E-M10 a skla, cestovatelský Tamron 14-150mm a pevné Sigma 60mm f/2,8 a Sigma 30mm f/2,8.

A řadu dalších hejblátek a hračiček, které k fotografování patří. Stejně, ale s postupem let zjišťuji, že nejdůležitější je dobré světlo, námět a pak teprve technika. Nemám rád velké úpravy fotografií. Chci, aby fotka vyjádřila ten jediný moment, kdy je pořízena, tak jaký skutečně byl. Fotografie maximálně doostřuji, HDR a podobné libůstky mě moc nezajímají.

S postupným přibýváním fotografií jsem byl nucen předělat starou verzi fotogalerie a využít služeb externích free úložišť fotografií. Budu rád pokud se fotografie pro Vás stanou inspirací nebo výzvou k zamyšlení. Rád se s Vámi podělím o cestovatelské zkušenosti. Použijte kontakt nebo diskuzi.

Takže kolegové všem přeji dobré světlo a pevnou ruku.

Milan